Peníze a myšlení: jak můžeme lépe spravovat své finance

Nedávno jste vydal knihu na téma finanční pohody. Co to znamená?
Finanční pohoda znamená, že požadovaná životní úroveň člověka odpovídá jeho finančním zdrojům. Jde o plánování osobních financí tak, aby podpořily naši pohodu v současné době i v budoucnu. Stručně řečeno, jde o dosažení finančního sebeurčení za předpokladu, že se dožijeme 100 let.

Vyžaduje to nějaké speciální znalosti jako jsou rozpočtování, úrokové sazby, inflace nebo diverzifikace rizika?
Finanční znalosti jsou samozřejmě důležité. Problém však spočívá v tom, že mnoho lidí zná principy, ale neví, jak je aplikovat. Podle nedávného průzkumu si přibližně 90 % lidí v Německu uvědomuje důležitost finančních rezerv a potřebu zodpovědného nakládání s dluhy. Téměř stejně mnoho lidí také ví, že by si měli vytvářet rezervu na soukromé důchody. Nicméně "iracionální spotřeba" je na vzestupu, zatímco téměř třetina lidí není schopna zvládnout neočekávané výdaje a jen menšina spoří na budoucnost. Podobná situace je ve Švýcarsku a ve Francii, kde se stále více lidí zadlužuje, a přestože to vědí, jen o něco více než polovina (Švýcarsko: 56 % / Francie: 51 %) spoří na stáří. Potřebujeme proto komplexnější formu finančního vzdělávání.
 

Co musíme udělat, abychom vyvinuli lepší způsob nakládání s penězi?
Rozhodujícím faktorem je kombinace "peněz" a "myšlení". Potřebujeme porozumět jak emoce, instinkty a sociální vlivy často brání v dobrých finančních rozhodnutích. Také potřebujeme nástroje, které nám pomohou přetvořit tyto znalosti do konkrétních kroků.

Jaké nástroje máte na mysli?
Navigace životem je především myšlenkovou výzvou s finančními aspekty na druhém místě. Existují poměrně jednoduchá pravidla pro finanční výzvy. Vezměme si například pravidlo 50:30:20. Zde může být 50 % vašeho čistého příjmu použito na základní životní potřeby, 30 % na věci, které vám zlepšují život – jako jsou koníčky, dovolené nebo vánoční dárky. A 20 % bychom měli investovat do budoucnosti, do snížení dluhů, spořících plánů nebo důchodového zajištění.

Jaké myšlenkové výzvy je nutné překonat?
Kritické je uvědomovat si naše nákupní zvyklosti. Impulzivní nákupy jsou klasickým příkladem. Podle studie Evropské komise používá 97 % online prodejců manipulační techniky jako jsou hry, kola štěstí nebo odpočítávání slev. Tyto techniky představují nejvýhodnější nabídky a povzbuzují nás k rychlému nákupu. Je důležité, abychom se naučili tyto mechanismy pochopit a byli tak schopni přehodnotit své nákupní rozhodnutí.

Jak můžeme zabránit impulzivním nákupům?
Například tím, že necháte svou kreditní kartu doma a vymažete údaje o kartě z prohlížeče při online nakupování. Nebo si před nákupem řekněte: "Půjdu se projít kolem bloku a přemýšlím, jestli to opravdu potřebuji." Hlavní je zpomalit. Už zmíněné triky cílí na naše instinkty a mají nás oklamat, aby nás přiměly co nejrychleji produkt koupit, aniž bychom nad ním příliš dlouho přemýšleli.
 

Do jaké míry ovlivňují sociální srovnání naše finanční chování?
Velmi výrazně. A ve formě sociální závisti nás srovnávání s ostatními vede k utrácení peněz za věci, které ve skutečnosti nepotřebujeme nebo si nemůžeme dovolit. Americká studie ukázala, že sousedé výherců loterie mají větší pravděpodobnost, že zkrachují. A čím vyšší je výhra v loterii, tím více osobních insolvencí je v sousedství. Při finančních záležitostech věnujeme příliš mnoho pozornosti vnějším referenčním bodům.

Mohou být srovnání motivující?
Ano, ale měli bychom být při srovnávání s ostatními více vědomí. Například tím, že se zeptáme sami sebe, proč přesně závidíme našim bohatým sousedům – a proč ne. Vědomé srovnávání také znamená srovnávat se s lidmi v podobných okolnostech, jejichž životní styl obdivujeme. Při finančním rozhodování bychom se mohli zeptat sami sebe, co by udělala tato osoba.

Pro někoho může být obtížné spořit na stáří. Proč to tak je?
Z antropologického hlediska jsou lidé podmíněni k tomu, aby přemýšleli krátkodobě a přežili. Po tisíce let jsme byli lovci-sběrači a byli jsme plně zaměřeni na uspokojení našich existenčních potřeb. Koncept peněz existuje přibližně 4 000 let a důchod pouze 150 let. Není tedy divu, že je pro nás emocionálně a kognitivně obtížné přemýšlet dlouhodobě, pokud jde o finanční záležitosti. Také neurologicky nejsme ochotní přemýšlet dlouhodobě, protože mnohem častěji aktivujeme intuitivní, emocionální a rychlejší část našich mozků než tu racionální, logickou a předvídavou část. To je také umocněno faktem, že přirozeně nemáme silné spojení s našimi budoucími já.

Co tím přesně myslíte?
Behaviorální ekonom Hal Hershfield zjistil, že pokud přemýšlíme o našich budoucích já za 20 nebo 30 let, je to pro náš mozek jako zpracovávání informaci o cizinci. Takže pokud chceme lidi povzbudit k tomu, aby si spořili na stáří, je to téměř stejné jako jim říkat, aby své peníze odevzdali cizinci. Pro nás lidi jsou náklady a výhody v přítomnosti vždy důležitější než náklady a výhody daleko v budoucnosti.
 

Je možné naučit se dlouhodobě přemýšlet?
Ano, je to možné. Můžeme trénovat předvídavý mozek, podobně jako vrcholoví sportovci s mentálním tréninkem. Když se tenisového hráče André Agassiho zeptali, jaké to bylo vyhrát Wimbledon poprvé, řekl: „V mé hlavě jsem vyhrál Wimbledon už 10 000krát!“ Jedna technika, kterou jsem vyvinul společně s Univerzitou v Edinburghu, se nazývá „prospektivní retrospektiva“. V ní si představíte sebe v ideální verzi své budoucnosti a přemýšlíte: jak chci žít ve věku 40, 50 nebo 65 let? Představováním si, že jste už v budoucnosti a ohlížíte se zpět na svá současná rozhodnutí, můžete lépe předvídat možné důsledky a tím učinit informovanější rozhodnutí v přítomnosti. Tento přístup vám také pomáhá získat jasno o věcech, které dávají vašemu životu smysl a radost.

Kolik peněz člověk potřebuje k tomu, aby byl šťastný?
Pravděpodobně méně, než si myslíme. Obecně více peněz neznamená více štěstí v životě. Ve Francii a Německu je finančním prahem pro obecnou pohodu čistý roční příjem kolem 35 000 EUR pro jednočlennou domácnost a ve Švýcarsku 50 000 CHF. Jedná se o průměry pro celou zemi, a tato čísla jsou o něco vyšší v městských oblastech a o něco nižší na venkově.

A jaké výdaje dělají lidi šťastnějšími?
Studie ukázaly, že investování do zážitků jako jsou koncerty, divadelní představení nebo cestování je výhodnější než investování do věcí. Také bylo prokázáno, že pomáhání druhým, například prostřednictvím darů nebo dobrovolnictví, nás dělá dlouhodobě šťastnějšími. A cokoliv, co nám „kupuje“ čas místo „ukrajování“ z našeho času, nás také dělá šťastnými. Takže může být moudřejší investovat do robotické sekačky na trávu než do bazénu, který budete moci používat jen pár týdnů v roce, ale budete jej muset neustále čistit.

Co je pro vás osobně nejtěžší na cestě k finanční pohodě?
Hlavní výzva žít do 100 let spočívá v tom, žít jak v přítomnosti, tak i pro budoucnost. To je pro mě někdy těžké. Můj tip je také zahrnout krátkodobé cíle do svých finančních plánů, které chcete dosáhnout během následujících 18 měsíců. Například jsem si naplánoval několik výletů do měst, abych konečně navštívil své nejlepší přátele, které jsem dlouho neviděl. Behaviorální výzkumník Paul Dolan má dobrou frázi, která se vztahuje i na finanční pohodu: „Ztracené štěstí nyní je ztracené štěstí navždy.“