Maraton inflačních čísel

Například míra inflace v Německu v květnu vystoupila na 2,5 % z dubnové hodnoty 2 %. Květnový růst spotřebitelských cen výrazně překračuje dlouhodobý cíl Evropské centrální banky (ECB). Německé ministerstvo hospodářství je ale ve své měsíční zprávě optimistické, i když upozorňuje na možnost, že inflace přechodně vystoupí až ke 3 %. Zdejší statistický úřad uvádí, že naposledy rostla inflace pět měsíců v řadě v roce 2011.

ECB v uplynulém týdnu dala jasně najevo, že vnímá inflační tlaky v eurozóně spojené s koncem pandemie jako dočasné a nehodlá na ně nijak reagovat. Ve vyjádření naznačuje, že inflace vzrostla z titulu srovnávacích efektů a vlivu cen energií a přechodných faktorů. Na jednu stranu zvýšila odhad růstu z 1,5 % na 1,9 % pro letošní rok a pro příští z 1,2 % na 1,5 %, na druhou stranu ale projekce potvrzuje, že výhledově bude tempo růstu cen zpomalovat. Pokles dynamiky bude způsobovat především odeznění tranzitorních a bazických efektů.

Inflace v Česku se už vrátila pod horní hranici tolerančního pásma, tedy pod 3 % na 2,9 %. Ještě před měsícem totiž dosahovala 3,1 %. Dostala se tak i na prognózu České národní banky. I nadále platí, že za letošní inflací stojí především dražší doprava, cigarety a alkohol. Dohromady tvoří dvě třetiny aktuální inflace, zatímco třeba bydlení dnes zůstává díky dočasně levnějším energiím na pozadí. Inflace tak aktuálně nepředstavuje pro ČNB vážný problém, kvůli kterému by měla rychle nebo dramaticky reagovat. Stále však v růstu cen budeme čelit rizikům velkých nákladových tlaků ve výrobě, které se zatím v cenách pro konečného spotřebitele až na výjimky příliš neprojevily.

Americká inflace vystoupala v meziročním srovnání na 5 %, což představuje třináctileté maximum. Zajímavá byla následná reakce trhu, která cenové vzedmutí zjevně interpretuje obdobně jako centrální banky, tedy jako dočasnou událost. V bezprostředních chvílích po zveřejnění výsledků sice proběhl nárůst výnosů na amerických vládních dluhopisech, když jejich ceny zamířily dolů. Následně se ale trh uklidnil a výnosy opět spadly. Desetiletý výnos amerického vládního dluhopisu se tak pohybuje dokonce na úrovni 1,45 %. To je na výrazně nižších úrovních, než bychom s ohledem na 5% inflaci čekali.

I v případě americké inflace se také jedná o silný bazický efekt, když loni v květnu ceny stále ještě klesaly. Na tuto příčinu však nemůžeme alibisticky vše svádět. Meziměsíční růst cen je také dost silný, když dosáhl 0,8 %. Rychleji stoupají ceny nových aut a oděvů. Vedle toho dál nahoru míří ceny bydlení. Dále také vidíme zdražení u potravin. Stále však nejde o taková čísla, která by znervózněla US centrální banku FED.

Ať už bude inflace krátkodobá či dlouhodobá, každý investor a střadatel by se měl zamyslet nad podobou svých finančních rezerv. Budoucí koupě dražšího auta, a kvůli vyšším cenám paliv i jeho provoz, průměrného spotřebitele citelně zasáhnou. Jedinou efektivní obranou, jak své finance vhodným způsobem ochránit před inflací, je odvážně se rozhlédnout po vhodnějších finančních nástrojích. Je přitom všeobecně známo, že v dnešní době na reálné hodnotě nejrychleji ztrácejí peněžní účty. Od konce února 2020 se přitom úspory domácností zvýšily o 364 miliard korun. V prvním čtvrtletí letošního roku narostly o rekordních 100 miliard korun. To není optimální alokace, a lidé tak přicházejí o reálnou hodnotu.