Výzkumníci jsou ve shodě: technologický pokrok revolučně mění medicínu a významně prodlužuje lidský život. V tomto rozhovoru novinář a autor Thomas Schulz vysvětluje roli velkých technologických společností, co znamená delší život pro plánování důchodu a zda je nesmrtelnost víc než pouhý myšlenkový experiment.

Pane Schulzi, opravdu bude v budoucnu normální slavit sté narozeniny?

Ano, předpokládám, že ano. Kdy přesně se to stane průměrnou délkou života pro většinu populace, závisí na lékařském pokroku. Očekávaná délka života pravidelně skokově roste díky technologickému vývoji. Dnes je to právě obrovský pokrok v umělé inteligenci. Nečeká nás tedy lineární růst délky života, ale spíše exponenciální. Lidé narození dnes se zacela určitě dožijí věku 100 let. Prakticky všichni odborníci v oblasti gerontologie očekávají, že dokonce spousta lidí ze starších generací dosáhne také takového věku.

Myslíte si, že dožít se takového věku je dobře?

Asi by to řekl každý stejně jako já. Je to dobře, pokud jste zdraví. V současnosti je posledních 20 let života lidí často spojených s nemocemi a bolestmi, což samozřejmě nikdo nechce. V budoucnu se to změní a lidé budou díky zlepšení léčby nemocí déle zdraví.

Lidé narození v roce 1950 měli očekávanou délku života 66 let. Dnešní novorozenci už mají očekávanou délku života 100 let. Může se nesmrtelnost stát realitou?

Tímto tématem se nezabývám. Někteří známí odborníci však předpokládají, že neexistuje žádný přesvědčivý biologický mechanismus za aktuálně předpokládanou maximální délkou života 120 let a že lidé by teoreticky mohli žít až 200 nebo 250 let. Vědci debatují o tom, jaké mechanismy vlastně omezují délku života. V
živočišné říši existují druhy, které žijí výrazně déle než lidé. Dalo by se říci, že pro složitější organismy je těžší dosáhnout takového věku. Nicméně by mělo být možné, aby některé z těchto složitých organismů tuto hranici také posunuly. Tím bych to uzavřel (smích).

SIAF_SCHULZ_018
Očekávaná délka života pravidelně skokově roste díky technologickým vývojům, jako je pokrok v umělé inteligenci, který právě zažíváme.

Ve své knize píšete, že velké technologické společnosti budou díky AI a datovým technologiím revolučně měnit medicínu. Proč budou mít tyto technologie na medicínu tak velký dopad?

Tyto technologie pohánějí každý pokrok v přírodních vědách. Mám tím na mysli všechny technologie související se správou dat a datovou vědou, přičemž hlavní oblastí je AI. Vidíme to také v medicíně – například u vakcíny proti Covidu a skutečnosti, že se stávají možné genové terapie. Je to jednoduché: AI a velká data přinesou enormní nárůst znalostí, protože nám umožňují pracovat s bezprecedentním množstvím dat. Například v oblasti výzkumu rakoviny je nyní možné sekvenovat genom každého pacienta, dekódovat a analyzovat jeho DNA. Toto je obrovský výpočetní úkol, který byl před 10 lety nepředstavitelný, ale nyní to
lze.

Která oblast medicíny bude podle vás těmito technologiemi nejvíce ovlivněna?

Největší pokrok lze pozorovat v oblasti výzkumu rakoviny. Rakovina je druhou nejčastější příčinou úmrtí, takže se na výzkum rakoviny vždy věnovalo hodně prostředků. Další dvě velká pole, která vynikají, jsou genové terapie a léčba neurodegenerativních nemocí, jako je Alzheimerova choroba. Ale není snadné
vybrat určitou oblast, protože ve všech oblastech dochází k zásadní akceleraci. Najednou se mohou objevit věci, které nikdo neočekával.

Budou velké technologické firmy určovat budoucnost medicíny více než třeba farmaceutické firmy nebo odborníci ve zdravotnictví?

Ne, tedy ne přímo. Například Google se pravděpodobně nestane farmaceutickou firmou, která chce prodávat léky. Nicméně tyto společnosti poskytují technologie, které budou základem medicíny budoucnosti. Dalším velkým technologickým pokrokem je kvantové počítání, které je založeno na vlastním druhu informatiky. Kvantové počítače by měly být životaschopné v příštích čtyřech až šesti letech a měly by mít podobný dopad jako AI. Technologické firmy mají v této oblasti velký náskok, protože tyto technologie vyžadují hodně výpočetního výkonu a jejich trénování stojí miliony. Proč by se farmaceutická firma snažila vybudovat tuto infrastrukturu? Myslím, že je pravděpodobnější, že firmy budou tyto služby nakupovat od třetích stran. 

SIAF_SCHULZ_019
Je to jednoduché: AI a velká data přinesou enormní nárůst znalostí, protože nám umožňují pracovat s bezprecedentním množstvím dat.

Co znamená delší život pro finanční sebeurčení lidí?

Pokud bude člověk žít po odchodu do důchodu dalších 40 let místo současných 15 let, musí existovat systém, jakým se to bude financovat. Pokud si to spočítáte tak zjistíte, že to momentálně nefunguje. Pokud všichni zestárneme, určitě to zatíží to systémy sociálního zabezpečení. To znamená, že každý bude
muset pravděpodobně pracovat na zlepšení své finanční situace.

Budou lidé v budoucnu věnovat ještě více pozornosti plánování svého důchodu?

To je žádoucí a nezbytné. Nicméně existují pouze omezené možnosti, jak přesvědčit lidi, aby si uvědomovali potřebu přípravy na důchod. Obvykle se vám podaří oslovit pouze tu část populace, která už nějaký plán přípravy na stáří má. Je velká výzva dostat tuto informaci k lidem, kteří se ještě na důchod nepřipravují. Mám velké obavy, že tyto problémy zasáhnou mnoho lidí ještě dříve, než se očekává. Lidé jsou zvyklí na lineární akceleraci, ale délka života může skutečně růst mnohem rychleji.

Aktuálně je Vám 50 let. Připravujete se již teď na delší, bezbolestný život ve stáří?

Připravuji se na to, abych ve stáří zůstal zdravější. Víme už delší dobu, že můžeme – a musíme – udělat hodně pro to, abychom toho dosáhli ve středním věku, mezi 40 a 50 lety. Fyzická kondice hraje velkou roli v tom,
jak jste zdraví ve stáří. Pokud chcete třeba v 80 letech vylézt na horu, nemůžete začít trénovat až v 70 letech. Dlouhodobé studie ukazují, že ti, kteří jsou fit v 50 letech mají tendenci zůstat fit i ve stáří. Největší páky jsou ty, které můžeme ovládat sami: například výživa, řízení stresu a emocionální zdraví. 

Fyzická kondice hraje velkou roli v tom, jak jste zdraví ve stáří. Pokud chcete zdolávat výzvy v 80 letech, nemůžete začít trénovat až je vám 70.

Připravujete se také finančně na dosažení vysokého věku?

Samozřejmě. Je zřejmé, že pokud se tím zabýváte tak víte, že musíte zcela změnit přístup.  Pokud chci vést aktivní a vzrušující život i ve věku 95 let, budu k tomu potřebovat finance. To znamená, že se na to musím už teď lépe připravit.

Co znamenají pokroky v oblasti dlouhověkosti pro plánování důchodu obecně
a co pro společnosti, které nabízejí tyto služby?

Je to velký byznys, protože lidé potřebují více šetřit na budoucnost. Je žádoucí hledat různé způsoby, jak to podpořit. Myslím, že je nepravděpodobné, že by většinu z toho mohl absorbovat státní systém. Očekávám, že to půjde hodně přes soukromé penze. Já osobně už přemýšlím o tom, jak budou moje děti jednou plánovat budoucnost, aby měly dostatek peněz, když dosáhnou důchodového věku. To mě inspiruje nepodcenit situaci a jednat jinak už teď.

SIAF_SCHULZ_029_neu

Thomas Schulz

novinář a autor

Thomas Schulz (1973) je novinář v hlavní redakci „Der Spiegel“. Předtím byl téměř deset let korespondentem Spiegelu v USA. V roce 2015 vydal knihu „Co Google skutečně chce“. Jeho kniha „Budoucí medicína – Jak Silicon Valley chce porazit nemoci a prodloužit náš život“ vyšla v květnu 2018 a ukazuje, jak společnosti a start-upy v Silicon Valley využívají nové technologie k výzkumu medicíny budoucnosti. Jeho nová kniha „Projekt prodloužení života – Jak se již nyní stává možným díky špičkovému výzkumu a špičkové technologii 100 zdravých let života – a co pro to musíme sami udělat“, která zkoumá, jak špičkový výzkum a technologie dramaticky prodlouží délku života, vyjde v září.